This commit is contained in:
det-fys 2024-12-28 14:31:14 +01:00
parent 6678a45c7d
commit 5235189966
2 changed files with 175 additions and 10 deletions

7
.gitignore vendored
View File

@ -7,3 +7,10 @@ build/
*.svg
*.ps
*.pdf
*.aux
*.fdb_latexmk
*.fls
*.log
*.out
*.synctex.gz
*.toc

View File

@ -25,13 +25,34 @@
\usepackage{graphicx}
\graphicspath{{Images/}} % Při vkládání obrázků se bude prefixovat tato relativní cesta.
% \usepackage{inconsolata}
% \usepackage{zi4}
% \usepackage{courier}
% Při použití tohoto balíku začnou fungovat odkazy v textu.
% Zkuste třeba kliknout na odkazy v textu (např. "1.1" na straně 2) nebo v seznamu obrázků/tabulek.
% `hidelinks` skryje ošklivé výchozí rámečky kolem odkazů.
\usepackage[hidelinks]{hyperref}
\usepackage{listings}
% \usepackage{minted}
\usepackage{xcolor}
% Define code snippet settings
\lstset{
language=C, % Set the programming language for the code snippet
basicstyle=\ttfamily, % Set the font for the code
keywordstyle=\color{blue}, % Set color for keywords
commentstyle=\color{green!60!black}, % Set color for comments
stringstyle=\color{red}, % Set color for strings
% numbers=left, % Show line numbers
% numberstyle=\tiny\color{gray}, % Style for line numbers
breaklines=true, % Enable line breaks
% frame=single,
showstringspaces=false % Don't show spaces in strings
}
% Začátek dokumentu
\begin{document}
@ -81,8 +102,8 @@ zvoleném definičním oboru.
Celé zadání je k~dispozici na \url{https://www.kiv.zcu.cz/studies/predmety/pc/data/works/sw2024-02.pdf}.
\section{Analýza úlohy}
Úloha se skládá ze dvou hlavních problémů: matematickou funkci je nejprve třeba analyzovat a~poté
použít výstup této analýzy ke zjištění jejích hodnot v~jednotlivých bodech a~vykreslení grafu.
Práce se zabývá dvěma hlavními úlohami: matematickou funkci je nejprve třeba analyzovat a~poté
použít výstup této analýzy k její evaluaci a~vykreslení grafu.
\subsection{Analýza funkce}
Analýzu zadané matematické funkce je vhodné rozdělit do dvou částí --- analýzu lexikální a~syntaktickou.
@ -99,9 +120,10 @@ Typy tokenů využité v~této práci jsou uvedeny v~tabulce~\ref{tab:tokens}.
\begin{table}[]
\centering
\caption{Použité typy tokenů}\label{tab:tokens}
\begin{tabular}{|l|l|}
\hline
označení & popis \\ \hline
\textbf{označení} & \textbf{popis} \\ \hline
\texttt{NUMBER} & konstanta \\ \hline
\texttt{PLUS} & operátor sčítání \texttt{+} \\ \hline
\texttt{MINUS} & operátor odečítání nebo negace \texttt{-} \\ \hline
@ -116,21 +138,19 @@ Typy tokenů využité v~této práci jsou uvedeny v~tabulce~\ref{tab:tokens}.
\texttt{EOF} & konec vstupu \\ \hline
\texttt{ERROR} & chyba (nerozpoznatelná sekvence) \\ \hline
\end{tabular}
\caption{Použité typy tokenů}
\label{tab:tokens}
\end{table}
\subsubsection{Syntaktická analýza}
Následuje analýza syntaktická, během které je zadaná funkce zpracována do stromové struktury, kterou je pak možné
využít pro vyhodnocování funkce v~jednotlivých bodech.
Následuje analýza syntaktická, během které je zadaná funkce zpracována do stromové struktury.
Existuje mnoho způsobů, jak tuto analýzu provést, mezi základní patří např.~rekurzivní sestup nebo algoritmus shunting-yard.
V~této práci je použita metoda rekurzivního sestupu, která je relativně jednoduchá a~přehledná --- program je možné
mechanicky vytvořit z~gramatiky zpracovávaného jazyka. Mezi její další výhody patří, že se oproti
algoritmu shunting-yard dokáže lépe vypořádat s~unárními operátory.
Analyzátor rekurzivním sestupem lze obecně vytvořit z~gramatiky popisující zpracovávaný jazyk
pomocí sady funkcí, které odpovídají jednotlivým pravidlům gramatiky. To je v~tomto případě
snadné, protože pro zpracování matematického výrazu lze sestavit gramatiku
pomocí sady funkcí, které odpovídají jednotlivým pravidlům této gramatiky.
Pro zpracování matematických lze sestavit gramatiku
\begin{verbatim}
<expression> = <term> { ( PLUS | MINUS ) <term> }
@ -149,4 +169,142 @@ kde \verb|{}| značí iteraci, \verb|[]| volitelnost a~\texttt{|} jednu z~možno
Výrazy v~\verb|<>| jsou neterminály, zatímco ostatní symboly jsou terminály odpovídající
tokenům z~lexikální analýzy.
Tato gramatika je typu LL(1), což znamená, že je možné se při zpracování
vždy rozhoudnout pouze na základě jednoho symbolu ze~vstupu, což zjednodušuje
implementaci analyzátoru.
V~případě, že je zadaná funkce syntakticky správná, je během této analýzy možné
vytvořit stromovou strukturu, kde bude každý uzel
reprezentovat jednu hodnotu nebo matematickou operaci a~jeho potomci budou odpovídat
jejím operandům.
Tuto strukturu lze pak využít pro vyhodnocování zadané funkce v~jednotlivých bodech,
což je klíčové pro vykreslení grafu. Příklad stromové struktury pro funkci $\sin(2x)+ 1$
je zobrazen na obrázku~\ref{fig:graph}.
\begin{figure}[]
\centering
\includegraphics[width=0.6\textwidth]{graph}
\caption{Strom výrazu $\sin(2x) + 1$}\label{fig:graph}
\end{figure}
\subsection{Vykreslení grafu}
Graf je možné vykreslit pomocí lomené čáry. To lze v~jazyce PostScript realizovat vytvořením
cesty pomocí příkazů \texttt{moveto} a~\texttt{lineto} a~jejím vykreslením příkazem \texttt{stroke}.
Body, které budou tvořit lomenou čáru, budou zřejmě ve tvaru $(x, f(x))$, kde $f(x)$ je hodnota
zadané funkce v~bodě $x$. Zbývá otázka, jaké hodnoty vybrat pro $x$. Jednou z možností je zvolit
pevně danou šířku kroku, např.~$d = 0.1$, a vyhodnocovat funkci v~bodech $x = x_d + kd$,
kde $k$ postupně nabývá hodnot $0, 1, 2, \ldots$, dokud $x_d + kd \leq x_h$, a kde $x_d$ je dolní
a~$x_h$ horní mez zadaného intervalu pro vykreslení grafu. Nevýhodou tohoto přístupu je, že
nebere v~potaz délku zadaného intervalu, což může vést k~příliš malému počtu bodů v~případě malého intervalu a~naopak.
Lepší variantou je tedy namísto pevného kroku $d$ zvolit pevný počet bodů~$n$,
které budou tvořit lomenou čáru. V~takovém případě je krok možné určit jako $d = (x_h - x_d) / n$.
V implementaci je také třeba vyřešit body, kde funkce není definována.
\section{Popis implementace}
Program je rozdělen do několika modulů. Každý z~nich má vlastní rozhraní, a~implementace
každého modulu je nezávislá na implementaci ostatních modulů.
Každý modul je popsán v~následujících podsekcích včetně popisu jeho rozhraní.
\subsection{Vstupní bod programu --- \texttt{main.c}}
Výkon programu začíná ve~funkci \texttt{main}, která má na starosti následující úkoly:
\begin{itemize}
\item Ověření správného počtu vstupních argumentů. V~případě, že je počet argumentů
neplatný, program vypíše návod k~použití pomocí funkce \texttt{print\_usage} a~ukončí se.
\item Načtení rozsahu pro vykreslení grafu pomocí funkce \texttt{parse\_range}. Pokud
tento argument není uveden, použije se výchozí rozsah $x_d = y_d = -10$ a~$x_h = y_h = 10$.
\item Zpracování zadané funkce pomocí modulu \texttt{parser}, který vytvoří strom
reprezentující tuto funkci.
\item Vykreslení grafu funkce na zadaném rozsahu pomocí modulu \texttt{ps\_graph}
do zadaného souboru. K~tomuto účelu je zavolána funkce \texttt{export\_to\_file}.
\item \textit{Pokud je program zkompilován s~definicí makra \texttt{ENABLE\_GRAPHVIZ\_EXPORT}, je
strom výrazu vyexportován do souboru ve formátu \texttt{dot}.}
\item Uvolnění alokovaných zdrojů a vrácení návratového kódu.
\end{itemize}
\subsection{Chyby --- modul \texttt{error\_buffer}}
\subsection{Lexikální analyzátor --- modul \texttt{lexer}}
Lexikální analyzátor se stará o~tokenizaci vstupního řetězce.
\subsubsection{Výčet \texttt{token\_type}}
Typy tokenů jsou reprezentovány výčtem \texttt{token\_type}, který obsahuje
všechny typy tokenů uvedené v~tabulce~\ref{tab:tokens}.
Názvy typů odpovídají označením v~tabulce s~prefixem \texttt{TOK\_}.
\subsubsection{Struktura \texttt{token}}
Token je reprezentován strukturou \texttt{token}, která obsahuje typ tokenu a~případně
jeho hodnotu, pokud je to vzhledem k~jeho typu relevantní.
\subsubsection{Struktura \texttt{lexer}}
Struktura \texttt{lexer} obsahuje stav lexikálního analyzátoru, tj.~ukazatel na zpracovávaný
řetězec, ukazatel na aktuální pozici v~tomto řetězci, aktuální token a~další informace potřebné pro zpracování.
\subsubsection{Inicializace}
Funkce
\begin{lstlisting}
void lex_init(struct lexer *lex, const char *str, const char *variable_name);
\end{lstlisting}
% \texttt{void lex\_init(struct lexer *lex, const char *str, const char *variable\_name);}
inicializuje lexikální analyzátor \texttt{lex} pro zpracování řetězce \texttt{str}.
\texttt{variable\_name} je název proměnné, která se ve vstupním řetězci může vyskytnout.
Deinicializace není třeba, protože při inicializaci ani činnosti tohoto modulu není prováděna žádná alokace paměti.
\subsubsection{Získávání tokenů}
Aktuální token je možné získat pomocí funkce
\begin{lstlisting}
struct token *lex_token(struct lexer *lex);
\end{lstlisting}
která na něj vrací ukazatel.
Pro získání dalšího tokenu je třeba zavolat funkci
\begin{lstlisting}
void lex_next(struct lexer *lex);
\end{lstlisting}
\subsubsection{Chyba při lexikální analýze}
Pokud nastane během lexikální analýzy chyba, tzn.~v~řetězci se vyskytne sekvence znaků,
kterou nelze převést na token, je vytvořen token typu \texttt{TOK\_ERROR}.
V~tomto případě je možné pomocí funkce
\begin{lstlisting}
enum error_code lex_get_error(
const struct lexer *lex);
\end{lstlisting}
získat chybový kód.
Pro získání textové reprezentace chyby lze využít funkci
\begin{lstlisting}
const char *lex_get_error_text(
const struct lexer *lex);
\end{lstlisting}
\subsubsection{Diagnostika}
Pro diagnostické účely je možné získat textovou reprezentaci typu tokenu funkcí
\begin{lstlisting}
const char *lex_token_str(enum token_type token);
\end{lstlisting}
V~případě, že nastane chyba při dalším zpracování, je možné přehledně vypsat
aktuální pozici v~řetězci pomocí funkce
\begin{lstlisting}
void lex_print_position(const struct lexer *lex, struct error_buffer *eb);
\end{lstlisting}
která ji vypíše do zásobníku \texttt{eb}.
\subsection{Syntaktický analyzátor --- modul \texttt{parser}}
\subsection{Strom výrazu --- modul \texttt{tree}}
\subsection{Vykreslení grafu --- modul \texttt{ps\_graph}}
\section{Uživatelská příručka}
\section{Závěr}
\end{document}