% Specifikace třídy dokumentu a základní velikosti písma. \documentclass[12pt, a4paper]{article} % Podpora češtiny \usepackage[utf8]{inputenc} \usepackage[IL2]{fontenc} \usepackage[czech]{babel} \usepackage{amsfonts} % Okraje stránky \usepackage[ left=30mm, right=30mm, top=40mm, bottom=30mm, % twoside, % Při oboustranné sazbě si zkuste nastavit right=25mm a left=35mm. % showframe % Vykreslí okraje stránky. ]{geometry} % Americký styl odstavců (mně se tento styl líbí o poznání více) \usepackage{parskip} % Sazba obrázků \usepackage{graphicx} \graphicspath{{Images/}} % Při vkládání obrázků se bude prefixovat tato relativní cesta. % \usepackage{inconsolata} % Při použití tohoto balíku začnou fungovat odkazy v textu. % Zkuste třeba kliknout na odkazy v textu (např. "1.1" na straně 2) nebo v seznamu obrázků/tabulek. % `hidelinks` skryje ošklivé výchozí rámečky kolem odkazů. \usepackage[hidelinks]{hyperref} % Začátek dokumentu \begin{document} % Titulní strana (prostředí minimálně odstraní číslo strany) \begin{titlepage} \centering % Odtud do konce prostředí bude vše na středu, \Large % velkými písmeny \sffamily % a bezpatkovým písmem. %Vložení obrázku (ze složky `Images`) \includegraphics[width=.7\textwidth]{fav} Semestrální práce z předmětu % Prázdná mezera mezi řádky znamená nový odstavec. Programování v jazyce C % Vertikální mezera 18 mm. \vspace{18mm} {\Huge\bfseries Vizualizace grafu matematické funkce}\\ \vspace{18mm} \today % Čas je získán ze systému. \vfill % Vyplní prostor \raggedright % Vše bude zarováno do leva. \textsl{Autor:}\\ % Vtípek z přednášky + ukázka tvorby makra a přidání sémantiky do stylu textu. Zbyněk Vajchart\\ % Příkaz \\ provede násilný zlom řádky. A23B0144P\\ \texttt{zbyv@students.zcu.cz} \end{titlepage} \tableofcontents \newpage % Ukázka odstranění čísla stránky -- první stránka obsahu ale má být číslovaná! %\thispagestyle{empty} % Sazba nové kapitoly (ve vašem případě zde bude zřejmě zkrácená verze "Zadání") \section{Zadání} Naprogramujte v jazyce ANSI C přenositelnou konzolovou aplikaci, která jako vstup načte z~parametru na příkazové řádce matematickou funkci ve tvaru $y = f(x); x, y \in \mathbb{R}$, provede její analýzu a~vytvoří soubor ve formátu PostScript s~grafem této funkce na zvoleném definičním oboru. Celé zadání je k~dispozici na \url{https://www.kiv.zcu.cz/studies/predmety/pc/data/works/sw2024-02.pdf}. \section{Analýza úlohy} Úloha se skládá ze dvou hlavních problémů: matematickou funkci je nejprve třeba analyzovat a~poté použít výstup této analýzy ke zjištění jejích hodnot v~jednotlivých bodech a~vykreslení grafu. \subsection{Analýza funkce} Analýzu zadané matematické funkce je vhodné rozdělit do dvou částí --- analýzu lexikální a~syntaktickou. Výhoda tohoto rozdělení je popsána níže. \subsubsection{Lexikální analýza} Během lexikální analýzy je funkce rozdělena na jednotlivé, dále nedělitelné \textit{tokeny} (např. konstanty, operátory, proměnné). Některé typy tokenů pak mají hodnotu, typicky třeba konstanty --- jejich hodnotou je číslo, které reprezentují. Výhodou lexikální analýzy je, že zjednodušuje další zpracování funkce, protože z~pohledu syntaxe je jedno, zda se v~zápisu funkce vyskytne např.~\texttt{2}, \texttt{1e10} nebo \texttt{pi} --- všechny tyto sekvence znaků se při lexikální analýze převedou na token \textit{konstanta} s~odpovídající hodnotou. To samozřejmě platí i~pro jiné typy tokenů. Během lexikální analýzy jsou také odstraněny bílé znaky, které nemají v~zápisu funkce žádný význam. Typy tokenů využité v~této práci jsou uvedeny v~tabulce~\ref{tab:tokens}. \begin{table}[] \centering \begin{tabular}{|l|l|} \hline označení & popis \\ \hline \texttt{NUMBER} & konstanta \\ \hline \texttt{PLUS} & operátor sčítání \texttt{+} \\ \hline \texttt{MINUS} & operátor odečítání nebo negace \texttt{-} \\ \hline \texttt{MULTIPLY} & operátor násobení \texttt{*} \\ \hline \texttt{DIVIDE} & operátor dělení \texttt{*} \\ \hline \texttt{POWER} & operátor umocnění \verb|^| \\ \hline \texttt{VARIABLE} & proměnná \texttt{x} \\ \hline \texttt{FUNCTION} & název funkce \\ \hline \texttt{LEFT\_PAREN} & levá závorka \verb|(| \\ \hline \texttt{RIGHT\_PAREN} & pravá závorka \verb|)| \\ \hline \texttt{COMMA} & oddělovač argumentů \texttt{,} \\ \hline \texttt{EOF} & konec vstupu \\ \hline \texttt{ERROR} & chyba (nerozpoznatelná sekvence) \\ \hline \end{tabular} \caption{Použité typy tokenů} \label{tab:tokens} \end{table} \subsubsection{Syntaktická analýza} Následuje analýza syntaktická, během které je zadaná funkce zpracována do stromové struktury, kterou je pak možné využít pro vyhodnocování funkce v~jednotlivých bodech. Existuje mnoho způsobů, jak tuto analýzu provést, mezi základní patří např.~rekurzivní sestup nebo algoritmus shunting-yard. V~této práci je použita metoda rekurzivního sestupu, která je relativně jednoduchá a~přehledná --- program je možné mechanicky vytvořit z~gramatiky zpracovávaného jazyka. Mezi její další výhody patří, že se oproti algoritmu shunting-yard dokáže lépe vypořádat s~unárními operátory. Analyzátor rekurzivním sestupem lze obecně vytvořit z~gramatiky popisující zpracovávaný jazyk pomocí sady funkcí, které odpovídají jednotlivým pravidlům gramatiky. To je v~tomto případě snadné, protože pro zpracování matematického výrazu lze sestavit gramatiku \begin{verbatim} = { ( PLUS | MINUS ) } = { ( MULTIPLY | DIVIDE ) } = [ PLUS | MINUS ] = [ POWER ] = NUMBER | VARIABLE | | = LEFT_PAREN RIGHT_PAREN = FUNCTION LEFT_PAREN { [ COMMA ] } RIGHT_PAREN \end{verbatim} kde \verb|{}| značí iteraci, \verb|[]| volitelnost a~\texttt{|} jednu z~možností. Výrazy v~\verb|<>| jsou neterminály, zatímco ostatní symboly jsou terminály odpovídající tokenům z~lexikální analýzy. \end{document}